Hvězdy na  Warsaw Summer Jazz Days

Trendy čili bez obsahu

V Polsku neobyčejnou popularitu zažívá nové slovo, kterým se dá označit takřka vše. Vše, co je módní, in, cool či vůbec super je nyní trendy. Trendy je slovem anglickým, ale zabydlelo se v polštině a dělá kariéru. Leč toto vyjádření, hodnocení (přídavné jméno) je pouze jedním z mnoha nových slov, která vznikla v mládežnické subkultuře zvané clubbing. Nyní je totiž módní chození do klubů – a v nich, pokud vás tam pustí – uslyšíte nový jazyk. A jazyk – slovo nejlépe vystihuje stav ducha uživatelů.

Podívejme se nejprve na zjev clubbingu nebo klubové kultury. Je to samozřejmě již starší jev, jehož počátky lze v Polsku vystopovat ke konci minulého století. Ve větších městech, pro bohatší a mladou klientelu vznikly zavřené kluby, do nichž se dostanou je vybraní lidé – musí být trendy, což hodnotí tzv. brankáři, tj. osoby hlídající vchod. Musíte vypadat trendy anebo vás musí někdo znát a doporučit. Jinak se nedostanete dovnitř. A uvnitř vládnou dýdžejové (DJ), čili lidé mixující cosi, co připomíná hudbu. Klubová hudba připomíná sběrnu surovin – protože zvuky jsou získávány z jiných skladeb a počítačově generovaných zvuků. Protože jde o klientelu zámožnou a aktivní, nelze se divit, že jejich elitářská kultura proniká i k plebsu – ve velkých městech lze poslouchat rádio s názvem Radiostacja, které se věnuje trendy stylu. Ba i veřejnoprávní televise začíná tento jev využívat a např. na festivalu polské písničky v Opolí byl jeden koncert klubové hudby. Clubbing žije rovněž v internetu (www.clubbing.waw.pl). Jev je samozřejmě hojně využívaný v reklamách, směřujících k veškeré mladé klientele.

Znamená to, že clubbing se stal záhy po svém vzniku součástí hlavního proudu zábavního průmyslu. Na rozdíl od předchozích proudů a mód však trendy clubbing nemůžeme vůbec identifikovat s nějakým myšlenkovým proudem. Zatímco předchozí hudební a subkulturní styly vůbec cosi vyjadřovaly, měly jakýsi ideologický náboj, clubbing je prázdný. Hudba v minulém století sloužila jako vyjadřovací nástroj nálad – nejčastěji protestu, revolty, odmítání, kontestace způsobu života starších generací, establishmentu. Trendy kultuře jde o něco jiného – tam je důležitý čilout (neunavit se), peníze, kariéra, zařazení se do establishmentu, prostě být trendy.

Clubbing je konformní, je to o nutnosti být čilout (chill out – uklidnit se, klídek), trendy – v tom není ani kapka protestu, nýbrž jen a pouze svého druhu odpočinek, módnost. Návštěvnici klubů noc tráví zpravidla v několika klubech, kde slyší mixované zvuky, používají drogy, věnují se sexu a v jednom klubu nevydrží zpravidla déle než hodinu, pak jdou do dalšího. Připojení k této subkultuře (pokud to vůbec s kulturou má něco společného) spočívá tudíž v účesu, oblečení, užívání drog, chození po klubech. Média, která využívají trendy proudy jednoduše parazitují na těch nejnižších pudech, které clubbing vyjadřuje. Jde totiž o čistý konzum, naprostou pasivitu.

Jistě, tím se clubbig v podstatě neliší od celkové atmosféry doby, ale překvapující je to, že je to dnes již masový jev vyjadřující touhy mladých a ti dosud zpravidla měli poněkud jiný přístup – kritisovali staré, bouřili se, měli jakési ideály. Establishmentu tudíž taková subkultura vůbec nepřekáží, ba právě naopak – nic neboří, nic netvoří, prostě je a dokonale harmonisuje se zájmy největších médií. Není jistě náhodou, že clubbing je nejviditelnější v reklamách alkoholu, kosmetiky a chlazených nápojů.

Takový je stav ducha části polské mládeže. Díky médiím se stává vzorem i pro ty méně bohaté. Clubbingová mládež co nevidět bude vládnout.

Vladimír Petrilák duben 2004 psáno pro Mosty

(zdroj: Rzeczpospolita, příloha Plus minus, 10.1.2004)