cepol 19.6.2008 Polská televise se nezalekla a dokument odvysílala. V krátkém filmu historici IPN Cenckiewicz a Gontarczyk vysvětlovali svou metodologii bádání svazků bývalé SB, kterak došli k názoru, že Lech Wałęsa, podle jejich přesvědčení, byl tajným spolupracovníkem tajné policie v letech 1970-1976. Po dokumentu v televisi proběhla živá diskuse pod názvem Cesty ke svobodě, ve které vystoupili tři stoupenci bývalého presidenta a tři osoby připouštějící agenturální minulost L.Wałęsy.

Wałęsa  rozhodně popírá, že by spolupracoval s tajnou policií, ale v médiích se už objevily vzpomínky bývalých spolupracovníků odborářského předáka z dob oposice, kteří tvrdí, že na jednom soukromém setkání se Wałęsa přiznal k tomu, že v 70. letech donášel. Z tohoto setkání údajně existuje magnetofonová nahrávka, kterou nyní vlastní Bogdan Borusewicz, předseda senátu. Wałęsa však tvrdí, že ovšem - něco takového tam tehdy řekl, ale došlo k tomu po několk hodin trvající zpovědi týkající se právě jeho minulosti ze 70. let a nakonec už bezradný a vzteklý řekl něco na způsob - chcete abych  vám řekl, že jsem byl agentem? tak jo, byl jsem agenmtem - ale jak dnes říká, to bylo takové trucování a nikoliv opravdové přiznání.

cepol 18 června 2008 Portál niezalezna.pl uvedl, že dnes první program polské veřejnoprávní televise  mimořádně uvede (tzn. neplánovaně) dokumentární film věnovaný agenturální minulosti bývalého presidenta Lecha Wałęsy. Tento dokument je druhou částí neodvysílaného filmu Kladné a záporné plusy, který v roce 2006 televise odmítla vysílat. V tomto i nejnovějším filmu jsou svědecké výpově+di a dokumenty potvrzující tu skutečnost, že Lech Walęsa v 70. letech minulého století, jakožto dělník gdaňské loděnice, aktivně spolupracoval se Státní bezpečností, že donášel a bral za to peníze.


Film má být dnes vysílán (podle informací některých portátů hlavní hrdina filmu už napsal dopis řediteli televise, v němž hrozí, že pokud dokument bude uveden, bude se s televisí soudit a domáhat se zadostiučinění ve výši 20 000 000 zlotých) v souvislosti s bouří, která se rozpoutala kolem knížky dvou historiků IPN (Institutu národní paměti), v e které je právě ona temná minulost bývalého odborového předáka ukázána.


Byl Wałęsa donašečem komunistické tajné policie?

V Polsku se rozpoutala další mediální bouře. Tato trvá zhruba měsíc od chvíle, kdy dva historici ohlásili brzké vydání knížky rozkrývající minulost bývalého šéfa odborového hnutí Solidarita a bývalého presidenta Polska Lecha Walęsy.
Sławomir Cenckiewicz a Piotr Gontarczyk, dva mladí badatelé pracující v Institutu národní paměti (čili orgánu zkoumajícím totalitní minulost) se ještě před vydáním své práce stali terčem nevybíravých útoků části politických a intelektuálních elit. Elity pobouřila ta skutečnost, že historici naznačili, že předmětem jejich bádání je také to, zda Wałęsa byl anebo nebyl tajným spolupracovníkem polské StB pod pseudonymem Bolek.

17. června historici seznámili se svou knížku deník Rzeczpospolita. Práce nese název
„SB a Lech Wałęsa. Przyczynek do biografii” (Státní bezpečnost a Lech Wałęsa. Příspěvek k životopisu). Deník má ode dneška publikovat hlavní teze tétopráce. Historikům šlo o objektivní posouzení těchto otázek:
Zda Wałęsa byl tajným spolupracovníkem SB Bolek?
Zda po několik mlet od roku 1970 donášel na své kolegy z Gdaňské loděnice a bral za to peníze od estébáků?


Historici po několik let trvajícím výzkumu se rozhodli zveřejnit výsledky své práce. Tvrdí, že Wałęsa byl 29.12.1976 získán Státní bezpečností jakožto tajný spolupracovník, do roku 1972 předal komunistické tajné policii hodně informací týkajících se zaměstnanců gdaňské loděnice.
Donášel údajně i na členy tehdejšího stávkového výboru. Podle jednoho dokumentu Wałęsa byl odměněn za udavačství částkou 13 100 zlotých (celkem, což na tehdejší poměry nebylo rozhodně málo).

V knížce je učiněn pokus o komplexní obraz bývalého vůdce hnutí Solidarita. Proto jsou tam i pasáže dovozující, že Wałęsa po roce 1976 již nespolupracovat s polskou SB a naopak se choval pro režim nebezpečně.

Nicméně historici se nemohli nezabývat také tou nedávnou historií, kdy Wałęsa
 již jako president opět svobodného Polska si vyžádal akta vedená na jeho osobu a ta pak v nekompletní formě vrátil. Údajně z akt zmizelo (v době, kdy je president měl u sebe) hodně podstatných dokumentů. Tato událost měla souvislost s pádem vlády J.Olszewského, která chtělo provést lustrace polských politiků (červen 1992). Z kat Wałęsy zmizela např. originální evidenční karta a mnohá udání signovaná pseudonymem Bolek, což mělo být krycí jméno pro Wałęsu.

Lech Wałęsa  v mnohých rozhovorech včera a dnes naprosto popírá, že by byl Bolkem, o historicích – autorech knížky – tvrdí, že to jsou „malé mozečky“ a že lžou. Nebyl jsem konfidentem – hřímá bývalý president. Tvrdí, že všechny dokumenty, na které se odvolávají autoři, jsou estebáckými falsifikáty.



Dorota Kania "Gazeta Polska", 17-06-2008 17:19

W środę 18 czerwca w Programie I TVP ma zostać wyemitowany film Grzegorza Brauna i Roberta Kaczmarka o Lechu Wałęsie pt. "TW »Bolek«"
Zaczyna się od momentu, w którym zakończył się poprzedni film poświęcony Wałęsie – "Plusy dodatnie, plusy ujemne".

W ostatnich sekwencjach "Plusów..." widzimy rozmowę, którą z Lechem Wałęsą przeprowadza reżyser Grzegorz Braun. Były prezydent jest coraz bardziej zdenerwowany i coraz bardziej arogancki. W pewnej chwili Grzegorz Braun pokazuje mu dokumenty IPN na jego temat i prosi o komentarz. Wałęsa niszczy je ostentacyjnie i zaraz po tym w chamski sposób wyprasza ekipę realizującą rozmowę.

W nowym filmie Grzegorza Brauna na temat Wałęsy zawarto rozmowę z historykami Sławomirem Cenckiewiczem i Piotrem Gontarczykiem, autorami książki o Lechu Wałęsie. Wypowiadają się też świadkowie historii – Józef Szyler, kolega Wałęsy ze stoczni, oraz Janusz S., były funkcjonariusz Służby Bezpieczeństwa. Józef Szyler jest człowiekiem, na którego SB założyła sprawę z doniesienia Lecha Wałęsy. Z kolei Janusz S. w 1970 r. wprowadzał Lecha Wałęsę do ewidencji SB. Z Biura C otrzymał wtedy informacje o zarejestrowaniu Wałęsy do sprawy kryminalnej i o tym, że Wałęsa był rejestrowany przez Wojskową Służbę Wewnętrzną. Obydwie te wiadomości dotyczyły okresu sprzed przyjazdu Wałęsy do Gdańska.

Pomysł nakręcenia filmu o Wałęsie zrodził się po powstaniu Instytutu Pamięci Narodowej. Ale dopiero w 2005 r. Grzegorz Braun wraz z producentem Piotrem Szymą podjął realizację filmu dokumentalnego "Plusy dodatnie, plusy ujemne", którego emisji TVP odmówiła w 2006 r. "Gazeta Polska" obszernie informowała wówczas o tej sprawie. Film "Plusy dodatnie, plusy ujemne" był przedstawiany na pokazach autorskich, można go też zobaczyć w internecie, m.in. na portalu Niezależna.pl.
Dorota Kania niezalezna.pl