Ve stínu afér a skandálů, které nyní zmítají zasněženým Polskem v tisku proběhla zpráva,
že levicový ministr financí Mirosław Gronicki 12. března navrhl radikální daňovou reformu. Během tří let mají proběhnout úpravy daní, jejichž výsledkem má
být rovná daň na úrovni 18%. Rovná, čili všechny sazby všech daní se srovnají na oněch 18%. Tohoto cíle má být dosaženo postupně, nikoliv naráz. Důvodem
je obava z oslabení hospodářského růstu. Gronicki má však za to, že reformu je nutné zahájit nyní, kdy makroekonomické ukazatele jsou příznivé, kdy lze
hovořit o konjunktuře.
Dosud postkomunistická levice rovnou daď odmítala anebo nanejvýš s touto myšlenkou koketovala (jakési náznaky matně prorokoval bývalý premiér Miller). Nyní,
kdy osud levicové vlády je zpečetěn – nejpozději na podzim se uskuteční volby, které levici smetou: je možné, že se vůbec nedostane do parlamentu
– najednou vznikl a byl oznámen revoluční plán daňové reformy. Je pochybné, že návrh vůbec bude projednáván v parlamentu, natož schválen, ale jistě
stojí za pozornost.
Jak vypadá plán postupného zavádění rovné daně? V příštím roce by se měla změnit sazba DPH. Dosavadní sazby 0, 3, 7 a 22% by měly být nahrazeny 7, 12
a 20% sazbou. V dalším roce by měly platit již jen dvě - 14 a 19%, aby v roce 2008 platila už jen jedna, stejná jako další – ona 18%.
Stejně tak daň z příjmu fyzických osob by se měla měnit postupně, v roce 2006 by šlo o zmenšení progrese na 28 a 35%, v dalším roce by to mělo být 18 a
25 procent. Cílem je 18 procentní rovná daň v roce 2008. Pro nejchudší obyvatele je slíbena nezdanitelná částka, jejíž úroveň však ještě není známa.
Byla by však zrušena možnost společného zdanění manželů. V roce 2007 mají začít platit daň z příjmu i rolníci (dosud osvobozeni). V tomtéž roce by se měla
zavést katastrální daň – ta by měla nahradit směšně malé daně z nemovitostí. Její výpočet však nebyl stanoven.
Daně pro firmy mají být takové, aby pobízely k investicím. Čili např. V roce 2006 by podnikatelé mohli využít daňovou úlevu (30%) od zisků, které by
byly určeny na investice, v následujícím roce by ona úleva měla být 50% a daň 18%. Zde se polské ministerstvo odvolává na estonský příklad, kde investované
zisky nejsou vůbec zdaněné.
Ministerstvo plánuje také zlepšení obsluhy daňových poplatníků, zavedení možnosti elektronického kontaktu s finančními úřady a pod. V plánu
ministerstva, který nese honosný název “Strategie správy veřejný financí státu v letech 2005 – 2008” není však žádný výpočet předpokládaných
příjmů do státního rozpočtu v následujících letech.
Autoři strategie přesvědčují, že reforma musí být uvedena do života rychle, dříve nežli Polsko příjme euro, ba dříve nežli polská valuta bude
zapojena do evropského valutového systému (čili dva roky před přijetím euro).
Strategie se neomezuje jen na změnu sazeb daní. Je zde také řeč o zmenšování deficitu veřejných financí, o úsporách a reorganisaci správy veřejných
financí. Celkové výdaje ze státního rozpočtu se tak mají údajně snížit o 0,45% HDP v roce 2006. Tyto úspory nejsou však v dokumentu specifikovány.
Premiér Belka – uznávaný ekonom – ještě před rokem ideu rovné daně zesměšňoval, mluvil cosi o “diskotéce” a hlásal, že se k takové
subkultuře nepřiznává. Nyní jeho ministr financí zveřejnil revoluční program, jehož cílem je zavedení rovné daně. Vláda ztrácí akceschopnost, náměstek
premiéra (ministr hospodářství) podal demisi, vstoupil do nově vzniklé oposiční strany. Do stejné partaje se patrně v květnu zapíše i předseda vlády Belka.
Je možné, že vláda sestavená z politiků Svazu demokratické levice a Unie práce padne ještě před koncem volebního období. I kdyby vláda vydržela do konce,
tak rozpočet bude schvalovat již nový parlament. V takové situaci je dost podivné, že vláda chce zavádět tak revoluční reformu. To spíše věci uškodí.
Svaz demokratické levice se navíc k plánu ministra financí nechce přihlásit. Čelní politici této postkomunistické strany tvrdí, že se strategií ministra
nemají nic společného. Podle simulace i kdyby došlo k projednávání tohoto návrhu v nynějším parlamentu, neměl by nejmenší šanci na přijetí. Naprostá většina
poslanců je proti rovné dani i proti jednotné sazbě DPH. Pouze zavedení daně pro zemědělce má relativní šanci na úspěch.
Vcelku zajímavý plán se takto stane pouze bezcenným cárem papíru, který v daném politickém kontextu nemůže působit jako seriósní projekt, nýbrž spíše
jako politický výstřelek. Polákům nezbývá než doufat, že příští vláda bude odpovědnější než pohrobci komunistické strany a s otázku reformy veřejných
financí se vyrovná co nejdříve.
Vladimír Petrilák
www.cepol.stosunki.pl