| |
27.4. 2005 IPN (Institut národní paměti - obdoba
ÚDV) zveřejnil jméno kněze, který byl v
blízkém okolí papeže Jana Pavla II. a
spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností
(SB). Byl jím páter Konrad Hejmo (patří do
Dominikánského řádu), který ve
Vatikánu má na starosti polské poutníky.
Akta, která má IPN k disposici, uvádějí, že
Hejmo spolupracoval s SB v 80. letech, pravděpodobně za
své služby dostával i peníze. Spis má přes
700 stran a dle IPN je to materiál nebudící
žádné pochybnosti. Postava pátera Hejmy je v
Polsku dobře známá, v posledních týdnech,
kdy celý národ sledoval události spojené se
smrtí a pohřbem Jana Pavla II. tento kněz mnohokráte
vystupoval v televisi. Znají ho takřka všichni
polští poutníci, kteří
navštívili Řím. Do Vatikánu ho poslal v r.
1978 hned po zvolení Karola Wojtyly papežem
tehdejší primas polský kardinál Wyszyński.
Zatím není známo jaké informace
předávalk onfident tajné policii. V květnu anebo
později má být o tomto případu zveřejněna
brožurka, kterou vydá IPN.
IPN nedávno vydal knížku "Metody operační
práce bezpečnostního aparátu ve vztahu k
církvím a náboženským skupinám v
období 1945-1989", kde je uvedeno, že např. v roce 1984 r. s
komunistickou tajnou policií spolupracovalo 8334 kněží
anebo lidí z církevního prostředí.
cepol 27.4.2005
Pochybnosti
Kolem tohoto případu je mnoho pochybností.
Šéf IPN sice zveřejnil jméno donašeče, ale
svá tvrzení nedoložil žádnými důkazy -
veřejnost musí prostě věřit prof. Kieresovi
(šéfovi IPN). Nebylo rovněž vysvětleno proč se v tomto
případě zveřejnilo jméno konfidenta, když ne tak
dávno v souvislosti s bouří kolem Wildsteinova seznamu,
Kieres v sejmu hřímal, že jeho institut tu není proto aby
zveřejňoval jména s určením, že jde o konfidenty či
tajné spolupracovníky. Není jasné proč
necelý měsíc po smrti papeže byla otevřena tato
stará causa, proč nebyl nejprve zpraven poškozený
- tj. papež (nejprve Kieres tvrdil, že o případu věděl hodně
dlouho, nyní zas tvrdí, že se o tom dozvěděl po smrti
papeže), proč se zveřejňuje jméno náhodně
objeveného (tak to prof. Kieres vysvětluje) donašeče aniž
by byl nejprve on osobně informován o tom, že Institut na něj
něco má a nakonec: proč Institut Národní Paměti
nestíhá ty, kteří konfidenty, tajné
spolupracovníky či agenty úkolovali - tj.
komunistické papaláše - generálního
tajemníka strany (Jaruzelského), ministry vnitra,
šéfy rozvědek atd.??? Profesor Leon Kieres tímto
spíše poškodil pověst IPN, dopustil se totiž
čehosi, čemu liberální média říkají
"divoká lustrace". Zdá se totiž, že v tomto
případě jednal, eufemisticky řečeno, nestandartně. |